Co je vibe coding a proč ho firmy chtějí

Vibe coding je způsob vývoje softwaru, kdy vývojáři používají nástroje umělé inteligence pro psaní kódu, generování testů, tvorbu dokumentace, návrh uživatelského rozhraní nebo přípravu datových modelů.

Manažery tento přístup láká z jasných důvodů: výrazně zrychluje práci a snižuje náklady na prototypy. Mnozí si představují, že „postaví dům přes víkend”. Jenže stejně jako při stavbě skutečného domu, i tady rozhodují základy a postup.

Bez zkušeností a promyšleného plánu se rychlý start později změní v drahé předělávky. A to nikdo nechce.

Škoda Auto: od prototypu za minuty k „noční můře”

Škoda Auto letos nasadila vibe coding pro rychlé prototypování interních řešení. Podle Tomáše Barcziho, který ve firmě zastává pozici AI Methodology Lead, dokáže Škodovka díky této technologii „postavit aplikaci za pár minut”.

Na první pohled to působí velmi lákavě. Rychlé prototypy, okamžité vizualizace nápadů, demonstrace funkcí pro vedení během několika hodin místo týdnů. Jenže Barczi ve svých přednáškách mluví otevřeně i o druhé straně mince.

„Vibe coding představuje neuvěřitelný posun pro prototypování, ale někdy se také může stát noční můrou,” přiznává expert ze Škoda Auto. Firma totiž zjistila, že přechod z rychlého prototypu do produkčního kódu přináší mnoho výzev: nepřehledný kód, problémy s údržbou a složité testování.

Škoda teď řeší zásadní otázky: kdy ponechat AI kód a kdy ho přepsat ručně, jak zabránit tomu, aby se zdánlivá akcelerace nezměnila ve zpomalení, a především „sedli byste si do auta, které bylo naprogramováno pomocí vibe codingu?”

Zkušenosti mladoboleslavské automobilky ukazují, že vibe coding není univerzální řešení, ale mocný nástroj, který vyžaduje promyšlený přístup.

Kde vibe coding narazí na realitu

Na první pohled působí vibe coding jako kouzelná hůlka na mnoho probémů s vývojem. Praxe ale ukazuje něco jiného.

Technologický dluh roste rychleji, než si myslíte

AI často generuje kód, který sice funguje, ale je složitý na údržbu a neoptimalizovaný. Opravy se časem stávají dražšími než vytvoření nového řešení od začátku.

Představte si to jako stavbu domu na nerovných základech. Chvíli stojí, ale každá další úprava je utrpení a stojí víc, než kdybyste to udělali pořádně hned napoprvé.

Bezpečnostní díry, o kterých nevíte

AI dokáže vygenerovat kód, který na první pohled běží perfektně, ale má slabá místa. Když se takový kód dostane do produkce, ohrozí celou aplikaci i samotné uživatele.

Bezpečnostní chyby v kódu generovaném pomocí AI se objevují častěji, než si myslíte. Nedávno se například ukázalo, že AI nástroje mohou generovat SQL injection zranitelnosti nebo nezabezpečené API rozhraní. Takové problémy pak vyžadují rychlé zásahy, nákladná řešení a mohou přinést poškození dobrého jména firmy.

Únik dat je reálná hrozba

Veřejné AI služby mohou ukládat nebo analyzovat vložená data. V případě osobních údajů nebo obchodního tajemství to znamená porušení GDPR a potenciální tučné pokuty.

Evropský AI Act navíc zavádí nové povinnosti, které začínají platit postupně od roku 2025. Ignorovat je si není možné dovolit.

Regulovaná odvětví mají svá specifika

Bankovnictví, zdravotnictví nebo pojišťovnictví mají přísné požadavky na auditovatelnost a bezpečnost. Chaotické nasazení vibe codingu může způsobit, že váš produkt tyto podmínky nesplní. A to znamená problémy s regulátorem.

Dokumentace? Ta se přece napíše sama…

Nenapíše. Pokud ji nevedete pečlivě od začátku, údržba a předávání projektu se stanou noční můrou. Noví vývojáři se v kódu neorientují, staří zapomínají, proč co udělali tak, jak to udělali.

Falešný pocit úspor

Zpočátku vibe coding vypadá levněji a rychleji. Bez řádu se ale časem velmi prodraží. Je to jako koupit si levné auto bez servisu. První rok super, pak začnou náklady raketově růst.

Jak poznat, že máte problém

Signály, že něco není v pořádku, jsou obvykle jasné. Stačí se dívat. Systém začne padat častěji než dřív, což frustruje uživatele i váš tým. V kódu se přestane orientovat i váš nejzkušenější senior vývojář, který normálně všechno zvládne. Bezpečnostní incidenty se začnou množit a vy trávíte víc času jejich řešením než vývojem.

Dalším varovným signálem jsou metriky, které jdou špatným směrem. Počet chyb na tisíc řádků kódu roste, doba potřebná na jejich opravu se prodlužuje a frekvence nasazení nových verzí klesá. Nejhorší je, když zjistíte, že trávíte víc času opravami starého kódu než vývojem nových funkcí. To je moment, kdy už opravdu hoří.

Pokud se v tomto popisu poznáváte alespoň částečně, je čas jednat. Čím dřív přizvete zkušený tým, tím levněji a rychleji se projekt vrátí na správnou cestu.

Tři největší mýty o vibe codingu

Mýtus 1: AI napíše vše sama Realita: AI nástroje dokáží vygenerovat funkční části kódu, ty ale potřebují lidský dohled. Bez něj dostanete kód, který funguje, dokud nefunguje. A pak máte problém.

Mýtus 2: Člověk nemusí rozumět kódu Realita: Je to přesně naopak. Čím líp vývojář chápe strukturu a logiku kódu, tím efektivněji využije AI. Bez znalosti základů se z něj stane jen pasivní operátor, který neodhalí chyby ani neoptimální řešení.

Mýtus 3: Vibe coding = úspora na vývojářích Realita: Pokud AI nasadíte bez rozmyslu a strategie, náklady na opravy a údržbu převýší původní rozpočet. Vibe coding není náhrada lidí, ale nástroj pro lepší výsledky v kratším čase.

Praktická kuchařka: 5 kroků k bezpečnému nasazení

První krok je nastavení jasných pravidel. Než začnete s vibe codingem, musíte určit, které nástroje jsou ve firmě povolené, jak se budou používat a kdo za ně odpovídá. Je to jako dopravní předpisy, bez nich by na silnicích vládl chaos. Jasná pravidla předejdou tomu, aby si každý vývojář dělal, co chce, a současně minimalizují bezpečnostní rizika.

Druhým krokem je vytvoření bezpečného testovacího prostředí. Nikdy, opravdu nikdy nevyvíjejte přímo na produkci. Pro trénink a experimenty s AI používejte anonymizovaná nebo syntetická data. Je to jako s učením řízení auta. Nejdřív trénujete na prázdném parkovišti, ne rovnou v ranní špičce na dálnici.

Třetí krok spočívá v kontrole kvality od samého začátku. Každý kus kódu, který AI vygeneruje, musí projít lidskou kontrolou. Automatizované testy a pečlivé code review zachytí chyby dřív, než se dostanou do produkce a způsobí škody. Je to jako kontrola brzd před jízdou. 

Čtvrtý krok vyžaduje důslednou dokumentaci. Zapisujte verze, změny i důvody všech rozhodnutí. Může se to zdát jako zbytečná administrativa, ale dokumentace je vaše záchranná síť. Bez ní se i malá oprava může změnit ve velký problém, když za půl roku nikdo nebude vědět, proč je kód napsaný právě takhle.

Pátým krokem je propojení AI prototypů s profesionálním vývojem. Prototyp vytvořený pomocí vibe codingu je skvělý začátek, ale není to finální produkt. Aby fungoval dlouhodobě a spolehlivě, musí projít pečlivou úpravou a integrací do robustního firemního systému. Je to jako rozdíl mezi maketou a skutečným produktem.

AI Act: proč řešit už teď

Evropský AI Act začal platit v srpnu 2024. První povinnosti nabyly účinnosti už v únoru 2025, další se přidaly v srpnu 2025 a postupně budou následovat i v dalších letech (více informací najdete na webu České asociace umělé inteligence).

Pokuty nejsou žádná legrace: za porušení zákazů hrozí až 35 milionů eur nebo 7 procent celosvětového obratu. Pro systémy ve vysokorizikových kategoriích, kam mohou spadat i některé nástroje pro vibe coding v regulovaných odvětvích, platí přísné požadavky na transparentnost, dokumentaci a lidský dohled.

Vibe coding se může zdát jako interní záležitost, ale v bankovnictví, zdravotnictví nebo pojišťovnictví může spadat do regulovaných činností. Začněte dokumentovat použití AI nástrojů už teď.

ROI: kdy vibe coding vydělává a kdy prodělává

Při správném řízení může vibe coding snížit čas vývoje o 30 až 50 procent. U projektu s rozpočtem 5 milionů korun to znamená úsporu v řádu milionů.

Na druhou stranu, chaotické nasazení bez pravidel vede k předělávkám za 150 až 200 procent původního rozpočtu. Rozdíl mezi úspěchem a průšvihem? Procesy a dohled.

Co dál s vibe codingem ve vaší firmě

Vibe coding má potenciál změnit způsob vývoje softwaru. Začít můžete malými experimenty na nekritických projektech – vyberte si jeden nástroj, nastavte základní pravidla a sledujte výsledky.

Pokud experimenty ukážou pozitivní výsledky, můžete postupně rozšiřovat použití AI na další projekty. Především v regulovaných odvětvích se vyplatí konzultace se zkušeným partnerem, který dokáže spojit kreativitu AI nástrojů s kvalitní architekturou a procesy.

Chcete vědět, jestli je váš projekt připravený na vibe coding? Ozvěte se nám a společně najdeme nejlepší řešení pro vaši firmu.

Nejčastější otázky (FAQ)

Co přesně je vibe coding?
Způsob vývoje softwaru, při kterém vývojáři aktivně využívají AI nástroje pro generování kódu, testů, dokumentace a dalších částí aplikace.

Je vibe coding vhodný pro každou firmu?
Hodí se pro firmy, které chtějí zrychlit vývoj a snížit náklady na prototypy. Regulovaná odvětví jako bankovnictví nebo zdravotnictví musí být obzvlášť opatrná.

Jaké jsou největší rizika vibe codingu?
Technologický dluh, bezpečnostní zranitelnosti, únik citlivých dat, problémy s legislativou a falešné úspory, které se později promění v drahé opravy.

Kolik může vibe coding ušetřit?
Při správném nasazení 30-50 % času vývoje. Bez správného řízení ale může vést k nákladům až 200 % původního rozpočtu.

Potřebují vývojáři stále rozumět kódu?
Rozhodně ano. Čím lépe vývojář rozumí kódu, tím efektivněji dokáže AI využít. Bez znalosti základů neodhalí chyby ani neoptimální řešení.

Jak se připravit na AI Act?
Dokumentujte použití AI nástrojů, zajistěte transparentnost procesů a zachovejte lidský dohled. První povinnosti začaly platit v únoru 2025.

Které AI nástroje jsou nejlepší?
Cursor pro zkušené vývojáře, GitHub Copilot pro doplňování kódu, Replit pro týmovou spolupráci. Důležité je vybrat nástroj, který sedne vašemu týmu.

Zvládneme vibe coding sami?
Základní experimenty ano, ale pro produkční nasazení v enterprise prostředí doporučujeme spolupráci se zkušeným partnerem.