Značná část mého dětství probíhala u počítače – primárně hraním her. Ale už tehdy jsem si říkal, že za tím přece musí být něco víc. Že to není jen o těch hrách. A jak to vůbec celé funguje? To předznamenalo moji profilaci do IT už při přechodu na střední školu.

Brigádně jsem začal programovat při studiu aplikované informatiky na Univerzitě Hradec Králové. V prváku jsem zjistil, že mám celkem dost volného času a nechtěl jsem se flákat doma. Tak jsem šel zkusit štěstí do praxe – našel si svoji první programátorskou práci – junior PHP vývojář. 

Po nějakém čase jsem chtěl zkusit štěstí jinde a přesunul jsem se do  marketingové agentury jako “freelance” fullstack člověk na webovky. Nikam mě to ale neposouvalo, lákaly mě nové výzvy. Potom mi přišel do cesty inzerát firmy Tapmates, kde sháněli Ruby backendistu.

Do té doby jsem s Ruby nepracoval. Takže ideální možnost se rozvinout. Nastoupil jsem a potkal tam svého kolegu/mentora. Strašně moc mě toho naučili a po technické stránce zformovali do vývojáře, kterým jsem dnes. Firma se po čase rozpadla a s ní skončila i tahle super epizoda.

Přišlo měsíční volno plné hloubání nad tím, co bych tedy chtěl dělat dál. Kamarád Dominik mě pozval na akci/přednášku, kterou organizovala firma, ve které dělal – eMan. Bylo to fajn a posléze mi přišla pozvánka na pohovor. Musím se přiznat, že jsem měl i jiný pohovor a eMan byla původně až druhá volba – nicméně komunikovali obratněji a měli pobočku v Hradci, tak jsme si plácli.

Během prvních tří měsíců v eManu se mi hlavou honila myšlenka, jestli je to vážně ono, jestli to pro mě má smysl. Odchod se nakonec nekonal (hlavně díky super lidem) a při práci na EIS (vnitrofiremní systém) nastal zlom. Našel jsem v té práci kouzlo a začal vážně makat, z vlastního nadšení pro věc. Vedení si toho všimlo, a tak přišla nabídka na tech leading projektu.

A kariérní lavina se valí dál. Po čase mě posunuli na projekt eKontrakty E.ONu a koncem letošního roku na team leadera. To všechno po 2 letech ve firmě, ihned po ukončení vysoké školy. eManu nejvíce vděčím za to, jak moc jsem mohl vyrůst. Nikdy jsem nikde nezažil, že bych dostával takové možnosti.

A mimo práci? Programování je poměrně abstraktní věc odtržená od materiálu. Rád si proto hraju s 3D tiskárnou, různými gadgety a elektronikou obecně. Můžu tak aplikovat softwarové znalosti do reálného světa, například skrze Raspberry Pi nebo Arduino.